Chuchle Arena Praha je místem s jedinečnou historií, ale zároveň prostorem, který se neustále vyvíjí. Právě proto jsme do rozhovoru pro blog Stable Guard Technologies pozvali její ředitelku Zuzanu Rambovou. Povídali jsme si o její profesní cestě, zkušenostech, které si přinesla z jiných oborů, pohledu na rozvoj areálu i o vizi budoucnosti jednoho z nejvýznamnějších dostihových center ve střední Evropě.

Vaše profesní cesta vedla přes různé obory. Co vás přivedlo právě do Chuchle Areny a co vás na této výzvě nejvíce oslovilo?

Možná to někoho překvapí, ale mám vystudovanou taneční konzervatoř. Po skončení profesionální kariéry jsem se vrhla na organizování eventů. Ta cesta je dlouhá, ale ve zkratce vedla přes O2 arenu a následně ředitelskou pozici ve Foru Karlín. Poté přišla nabídka od Radovana Vítka, zda bych nechtěla převzít vedení závodiště v Chuchli.

Ke koním mám blízko díky své dceři Elišce. Od malička tíhla ke koním, má svého koně, jezdí po závodech a navíc studuje obor Chovatelství na zdejší Střední škole dostihového sportu a jezdectví.

Když jsem nabídku dostala, měla jsem na rozhodnutí pouhé dva dny. Byla to výzva. Jsem tu třetím rokem a výzva je to stále – a pořád mě baví.

Když jste přecházela z vedení velkých kulturních a eventových prostor do prostředí dostihového areálu, co vás nejvíce překvapilo?

Jelikož jsem areál znala už z pozice nájemce boxu pro koně, nešla jsem do úplně neznámého prostředí. Byla jsem připravená.

Mile mě ale překvapilo, jak funguje tým lidí. Jsou to lidé, kteří svou práci milují a obětují jí obrovské množství času. Mám radost, když slyším smích z kanceláří. A těší mě, když vidím, že do práce přijdou i ve svém volnu.

Mám radost, když slyším smích z kanceláří. Zuzana Rambová

Jaké zkušenosti ze světa mimo dostihy a koně dnes nejvíce využíváte při řízení Chuchle Areny?

Při řízení společnosti nepotřebujete detailně vědět, jak fungují dostihy nebo parkur. Řídíte především lidi, směřování společnosti, financování, provoz areálu nebo sestavování ročního kalendáře.

Samozřejmě je velkou výhodou, když víte, jak závody fungují, jak probíhají a co všechno je za nimi.

Existuje zkušenost z O2 areny nebo Fora Karlín, kterou dnes v Chuchli využíváte téměř každý den?

Určitě jsou to zkušenosti s vedením týmu, organizovaností, zodpovědností a schopností stát za svým týmem.

Které manažerské principy podle vás fungují stejně bez ohledu na to, zda řídíte koncertní halu nebo dostihový areál?

Možná se budu opakovat, ale opravdu považuji za nejdůležitější tým lidí, kteří svou práci tvoří a milují.

Jak byste popsala svůj styl vedení lidí? Co je pro vás jako ředitelku nejdůležitější?

Moc se nerozčiluji, nenadávám ani neházím věcmi. Spíš se snažím vysvětlovat, nastavovat cíle a následně je dodržovat.

Chuchle Arena je komplexní areál s mnoha různými skupinami lidí. Jak se vám daří sladit jejich často odlišná očekávání?

Ve skutečnosti je to očekávání jedno – funkční a krásný areál pro koně, jejich trénink i závodní disciplíny.

Musí se zde skloubit jak dostihový, tak parkurový sport. Každý má svá specifika a své potřeby. Není to jednoduché, ale pokud je společným jmenovatelem láska ke koním, dá se to zvládnout.

Na co jste během svého působení v Chuchli nejvíce hrdá?

Jsem ráda za výběhy pro koně, za náš tým i za klienty.

Nejvíce hrdá ale budu na to, pokud se podaří zachovat Chuchle Arenu Praha a vyjednat s Ministerstvem zemědělství co nejlepší podmínky pro její dlouhodobé fungování.

Chuchle Arena stojí na více než stoleté tradici. Jak se podle vás daří skloubit respekt k historii s očekáváními dnešních návštěvníků a partnerů?

Areál v Chuchli funguje už 120 let. Je to úctyhodný věk. Navíc po celou dobu patřil koním.

Předpokládám, že když se řekne Chuchle, většina lidí si vybaví právě koně. Vždyť i ve znaku městské části Velká Chuchle najdete podkovy. ZUZANA RAMBOVÁ

Proto se snažíme tento areál s pokorou i hrdostí vyzdvihovat a oslavovat. Návštěvníci, kteří přijdou na dostihy, slaví s námi. Vhodně se obléknou, ženy často sáhnou po klobouku. Je to svátek. Zároveň je to místo, kde si svůj program najde celá rodina.

Pokud jde o partnery, řekla bych, že situace je rok od roku složitější. To je ale dáno především ekonomickou a politickou situací v České republice.

Jak se Chuchle Arena změnila od chvíle, kdy jste nastoupila do jejího vedení?

Nemohu to úplně porovnávat, protože jsem nezažila předchozí fungování.

Během mého působení ale areál funguje a vedle dostihů a parkurových závodů jsme rozšířili portfolio klientů také o komerční akce a pronájmy areálu.

Které projekty nebo investice považujete za nejdůležitější pro budoucnost areálu?

To je velmi složitá otázka. Měla jsem mnoho představ, ale realita je často jiná.

Například výstavba nové kryté haly. Dnes je stávající hala využívána hlavně v zimním období, jinak slouží jako závodní boxy. Hodila by se hala s celoročním provozem určená pro práci s koňmi.

Investice by si zasloužil také hotel, kanceláře i stáje. Ráda bych v areálu viděla i prostor pro všestrannost. Jenže vše naráží na finance, návratnost investic a skutečnost, že část pozemků patří státu.

Je o vás známo, že podporujete nové nápady a projekty. Proč je pro vás důležité dávat prostor lidem s vizí a novými pohledy?

To je vlastně jednoduché. Sama jsem taková.

Myslím si, že každá dobrá myšlenka a každý dobrý nápad by měly dostat prostor. Je potřeba zkoušet nové věci. Někdy to vyjde, někdy ne. A někdy díky tomu objevíte něco ještě lepšího.

Jakou roli podle vás mohou hrát moderní technologie v provozu jezdeckých a dostihových areálů?

Myslím si, že si to dnešní svět přímo žádá.

Mobilní aplikace mohou pomoci s nastavením režimu koně, správou zdravotní dokumentace nebo elektronickými průkazy koní. Existuje také řada možností pro efektivnější využívání jezdeckých ploch a další oblasti provozu.

Jak dnes vnímáte český dostihový sport a jeho budoucnost?

To je těžká otázka.

Když vidím, jak se mění přístup ke sportům se zvířaty, jak se upravují pravidla nebo jaké debaty se vedou kolem dostihů, není jednoduché předvídat budoucnost.

Na druhou stranu podporujeme výkonnostní zkoušky anglického plnokrevníka, ale zároveň se omezuje chov koní a zanikají některé tradiční instituce.

Přitom o dostihové koně bývá zpravidla velmi dobře postaráno. Mají kvalitní zázemí, krmení, pohyb, fyzioterapeuty, kováře i zubaře.

Dostihy jsou hodně vidět, a proto se snadno stávají terčem kritiky. Mohli bychom o tom vést dlouhou debatu. Za mě ale dostihy mají svou historii, přítomnost i budoucnost.

Kdybyste si představila Chuchle Arenu za deset let, jak by měla vypadat, abyste si řekla: „Ano, tohle je přesně směr, kterým jsme chtěli jít“?

Vím, že to zní jako klišé, ale bez financí to nepůjde.

Doufám, že budoucnost Chuchle Areny nebude záviset na jednom úředním razítku. Zuzana Rambová

Chuchle letos slaví 120 let historie. Co byste jí k tomuto výročí přála a jaká je vaše vize pro její další rozvoj?

To je pro mě v současné situaci těžká otázka.

Právě teď probíhají jednání s Ministerstvem zemědělství o dlouhodobé nájemní smlouvě na část pozemků v areálu. V současnosti máme smlouvu pouze do konce roku 2026.

Moje přání je jednoduché: aby tento areál dál patřil koním. Aby byl funkční, aby oslavil dalších 120 let a aby vše, co se zde děje, dávalo smysl.

Moje přání je jednoduché: aby tento areál dál patřil koním. Zuzana Rambová